krátké básničky
Už je tu zas den, Tak těžko je mi bez Tebe
kdy myslím na Tebe jen. a dlouhý zdá se čas,
Bolí mě zase srdíčko, kéž bych byla u Tebe
chybíš mi moje Zlatíčko a líbala tvou tvář
Je mi smutno na duši Sluníčko svítí,
v očích mám slzy, měsíček bledne,
prosím odepiš já na Tebe myslím
a to hodně brzy v noci i ve dne
Vzpomeň si až hvězdy zhasnou, Dvě srdíčka vedle sebe,
vzpomeň si na chvilku krásnou, přes ně černá páska,
vzpomeň si až půjdeš spát, ať už nikdy neuvadne
že je někdo,kdo tě má moc Rád. naše věrná láska
Až se jednou rozejdeme, Král má svou korunu,
jak to osud žádá, andělé nebe,
nezapomeň na tu , co já mám můj milý
měla Tě ráda nejradši Tebe
Komentáře
Přehled komentářů
hm spomin nanas ivane ale asi to nevipada dobre uz se tesim jak se uvidime
pravda mne se to stalo
(anisek, 1. 10. 2010 8:32)normalne mam i ja slzii krasneee sama pravda mam zazila sem tooo
tak tko mi je bez tebees
(nikola, 5. 9. 2010 22:29)tak tesko mi je bez tebe a dlouhi zda se cas kez bych bila u tebe a libala tvou tvar
kral ma svou korunu
(nikola, 5. 9. 2010 22:22)kral ma svou korunu andeln nebe co ja mam muj mily nejraci tebe
Pro Moničku :*
(J . . . . ., 25. 7. 2010 18:38)Jen Tebe v srdci mám,chci s Tebou letět ke hvězdám,držet Tě pevně v náručí,to mi má mysl poroučí,bez Tebe se mi těžko usíná,chci schovat se k Tobě do klína..jen s Tebou jsem šťastná,veselá a má dvě slova nesmělá,,,Miluju Tě!,,,
neni mozne
(eva, 23. 6. 2010 21:47)
máš obrovskou pravdu,ale ty basne jsou nadherne primo uzasne.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:30)
Když zavřu oči, cítím tvou vůni, která mi tě připomíná.
Cítím tvůj zrychlený tep, co mi napovídá, že v mé blízkosti se cítíš stejně jako já.
Teplo z obětí dvou těl dokáže zahřát i v těch největších mrazech.
Tvůj dotek, i když letmí dokáže vrátit smysl života.
A polibek, polibek od Tebe je neopakovatelní zážitek.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:29)
Když si smrtka kosu brousí, už není cesty zpět,
přijde bez pozvaní , má v rukou celí svět.
Pak máchne kosou to je hned. Asi to k životu patří,
že lidi umírají a už nevrátí se zpět.
Bojím se smrti, nevím, kdy přijde, kdy máchne kosou a .........
A??, Co je potom??, co je pak??.
To nikdo neví, ale každý bez výjimky nato přijde sám.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:28)
Já darovat své srdce bych Ti chtěl. Promiň, ale nejde to, ačkoli bych chtěl.
Beru lásku jako lež. Totiž v lásce člověk by měl darovat půl svého srdce.
Po zkušenostech mi zbyla jen půlka.
Tak promiň, ale bez srdce se žít nedá.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:27)
Pravda
Pravda je taková, že to co cítím, jsem necítil k žádné, ani před Tebou ani po Tobě.
Když tě vidím, tak cítím nepopsatelně krásný pocit a zároveň úzkost, která je tak silná,
že kdybych měl odvahu, tak, už nejsem na světě.
Bojím se umřít, ale bojím se i žít. každý den přemýšlím, co vlastně život obnáší a jaký má smysl.
Od té doby co jsem tě ztratil, žiju ve strachu a tmě.
Každý den čekám, jaké karty mi osud namíchá, aby zas ublížil.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:26)
Stála nad propastí a přemýšlela o životě.
Je krůček před smrtí, stoji a pláce k zalknutí.
Slzy jí stékají po hedvábné blůze ona, však s očima plných slz chce dát se do chůze.
Ztratila všechno a možná i víc, teď už jí na světě nezbilo nic.
Koukla se na nebe a s pohledem vzhůru. Vykročí do prázdna na poslední túru.
Do tmy a prázdnoty dívka se řití, už není čas vrátit se, teď končí jí žití.
Bezvládně padá a život si promítá, ale však v zápětí její křik utichá.
Má vášen je moje touha
(Ropak1@seznam.cz , 21. 1. 2010 0:24)
KDYŽ TOUHA MĚNÍ SE V SEN.
Když půlnoční zvony začnou bít a dole u vody zavládne klid, já opřu hlavu o kámen a začnu snít.
Poslouchám zvony a šplouchaní vody, jak naráží na břeh a máčí mi nohy.
Ve tmavém údolí převládá klid, já myslím na Tebe a chce se mi žít.
Vtom krásný pocit mám a život si zas užívám,
V hlavě krásnou píseň slyším, při níž myslím na Tebe a s pohledem upřímným koukám vzhůru na nebe.
Miliony zlatých teček vháněj slzy do očí, po hladině rozlévá se krásné světlo půlnoční,
jemný vánek tiše šumí v korunách starých stromů a mně se ještě nechce domů.
Proč jsi tak daleko a přitom blízko? Teď zdálo se mi, že v dáli se blýskl.
Jsi mi tak blízko, ale nemůžu se dotknout a já tolik bych chtěl,
držet tě za ruku a pak obejmout tě.
Tak lásko, kde jsi? Já potřebuji tě.
vyznani
(renca, 8. 10. 2009 15:53)Jak lehke je rict mam te rada,to dovede i dite.Tezsi je vsak milovat a rict Vazim si te
...
(man on legs, 29. 9. 2009 0:06)když potká sob soba, mají radost oba... nechápu jak může mít někdo radost z toho že to opíše a někomu to pošle... (je to poslední věc který bych věřil)
juj
(kristyna, 5. 10. 2010 20:12)